Budu tě milovat. Jednou.

31. března 2017 v 20:00 | Kai-san |  Oneshots
První yaoi jednodílovka, kterou jsem kdy sepsal na ship Yukina x Kisa z anime Sekaiichi Hatsukoi. A vlastně vůbec první trochu kvalitní jednodílovka. :D


"Yukina! Yukina,vstávej! Musíš do školy!" třásl černovlásek se spícím princem,jak ho on sám nazýval.
"C-cože?" zamručel Yukina.
"Vstávej,máš přednášku…" povzdechl si Yukinův přítel.
"Achjo…Nechceš mě políbit? Třeba mě tím probudíš…Teď budeš princ ty a já budu princezna Yuki…" usmál se a znovu zavřel oči,vyčkávajíc na polibek od prince Kisy.
"Přestaň šaškovat a vstávej,ano?" Místo polibku přistál Yukinovi na hlavě polštář.
"Oh…Kisa-san…Proč jsi pořád tak protivný?" zamračil se.
"Pokud sis ještě nevšiml,chodím do práce,do dosti náročné práce a do toho ještě vychovávám tebe!"
Kisa se zatvářil uraženě a odešel do kuchyně umýt nádobí po včerejší večeři. Moc práce neměl,jelikož většinu nádobí rozbili při náhlém líbání a následném sexu. Při té vzpomínce se černovlásek přitrouble usmíval,neboť mu tato situace přišla velice trapná,téměř až filmová.
Hnědovlásek to očividně viděl úplně jinak,protože po téhle události byl ještě více přítulný než obvykle. A to už si Kisa začínal myslet,že ta jeho přítulnost vyšší býti nemůže. Vtom ucítil teplé ruce ovinující jeho pas. Ty horké doteky mu vždy způsobí výbuch tisíce motýlů v břiše.
Kisa stále ještě nebyl přesvědčený,zda je toto láska. Stačilo sice jen,aby Yukina řekl nahlas jeho jméno a Kisovi začalo tlouci srdce jako o závod,ale stále si nechtěl připustit,že by láska byla jen o lechtání v břiše a tlukoucím srdci. Miloval Yukinův obličej. Jeho hlas. Jeho tělo. Miloval ale i jeho optimismus,milost a ohleduplnost. Ale tuto lásku si už neuvědomoval.
Cítil,že se s Yukinou musí rozejít,i když mu tím zlomí srdce. Byl k tomu odhodlaný,už jednou se tak stát mělo,ale nakonec to dopadlo úplně jinak.
"Yukina…nech mě alespoň umýt nádobí. Respektive to,co z něho zbylo,ano?" odbyl hnědovláska."
"Promiň,Kisa-san…Miluju tě." usmál se a políbil svého přítele,brzy již svého ex-přítele,do vlasů.
Kisa znervózněl. Nevěděl,co mu má odvětit. Má se s ním rozejít teď,nebo až později?
Má se s ním vůbec rozcházet? Miluje ho,či ne? Dokáže si představit budoucnost bez něj? Dokáže zlomit srdce tak křehké bytosti,jako je Yukina? Umí vůbec někoho milovat? Ne,nad tímhle nesmí uvažovat. Musí se s ním rozejít. Teď a tady.
"Ehm…Yukina?"
"Ano,Kisa-san?"
"Víš…Měli bychom se rozejít."
"Cože,proč?!"
"Víš…Vážně miluji jen tvůj obličej,ale na tobě…"
Musíš být tvrdý…Opakoval si stále Kisa.
"Na tobě mi nijak nezáleží. Opravdu jsem tě jen využil,abych měl s kým spát…Musím jít o dům dál." vyřkl Kisa,s kamennou maskou,pod kterou se ale skrývalo utrpení,smutek a bolest.
"Promiň,Yukina."
"K-Ki-sa-san…." rozbrečel se Yukina.
"Slibuji ti. Budu tě milovat. Jednou." usmál se povzbudivě Kisa,sbalil si své věci a urychleně vyběhl z bytu. Těsně za jeho dveřmi se rozbrečel a s hysterickým pláčem utekl domů.
Miluji tě,Yukina.
- O 5 let později -
"Kisa-san! Kde jsou rukopisy?! Tvé jediné chybí!"
"Moc se omlouvám,Takano-san! Zde jsou!" odvětí omluvně Kisa svému nadřízenému a podá mu rukopisy.
5 let. Už je to pět let,co neviděl svou první a zřejmě i poslední lásku - Yukina. Čím byl starší,tím více si uvědomoval,že rozchod s Yukinou byla obrovská chyba. Uvědomoval si také to,že ho miloval. Miloval ho celým svým tělem,duší i srdcem. Hlavně srdcem. Ach,jak moc by si přál se teď zachumlat do Yukinovy náruče,usnout v ní a ráno se v ní opět probouzet. Jako první by spatřil Yukinovu andělskou tvář a jeho nevinný úsměv. Pečoval by s láskou o jeho křehkou duši a na oplátku se nechal laskat Yukinovými rty. Hladil by Yukinova vílí křídla a jemně se jich dotýkal a mohl tak sesbírat vílí prach,s jehož pomocí by vzlétl do výšin po jeho boku. Proč jen ho opustil? Byl opravdu hloupý. Velice hloupý. A zoufalý. Vlastně nemohl za to,že nevěděl,co to znamená milovat. Nikdy mu to nikdo neukázal. Tím se konejšil celých těch 5 let.
Po práci,naprosto vyřízený,se loudal šnečím krokem domů. Přemýšlel. Přemýšlel nad životem s Yukinou. Po jejich rozchodu si vymazal jeho číslo a veškeré kontakty na něj. Jednou se rozhodl zajít do knihkupectví,kde pracoval,ale tam mu oznámili,že 6.června podal výpověď. 6.června. To bylo to osudné datum. Datum,které Kisovi změnilo život.
Byl opravdu vyčerpaný. Jak fyzicky,tak psychicky. Sednul si proto na lavičku a oddechoval. Po nějaké chvíli strávené relaxováním si k němu přisedl nějaký mladík. Mohlo mu být tak 25,možná 26.
Jeden druhého si téměř nevšimli,dokud nevypadla mladíkovi z tašky manga,kterou Kisa editoval.
Sebral ji tedy ze země,prohlédl si ji a usmál se.
"Máte rád tohoto autora?"
"Spíše editora…"
"Editora?" podíval se na něj nechápavě Kisa a v tu chvíli mu ztuhla krev v žilách.
Vedle něho seděla víla. Hnědé vlasy,částečně schované pod šedou čepicí,oči stejné barvy,které hřejí pohledem,v uších se lesknoucí náušnice společně s piercingy v levém uchu,úsměv,jehož záře by rozsvítila i černo černou noc a příjemný hlas,který pohladí ušní bubínky. Kou Yukina.
"Y-Y-Yukina?" vykoktal ze sebe překvapeně Kisa a díval se do očí osloveného.
"Kisa-san?" odpověděl mu Yukina.
"Vážně jsi to ty…Oh Můj Bože…" ulevil si černovlásek a pousmál se.
"Myslel jsem,že už tě nikdy nespatřím." usmál se hnědovlásek.
"Heh,to já si myslel taky…No…Jak se máš?"
"Celkem dobře. Dostudoval jsem na výbornou. Sice jsem byl nějakou dobu mimo,ale poté se to srovnalo. Trochu. Víš,Kisa-san…Já na tebe nikdy nepřestal myslet…Nedokázal jsem to…Je to už celkem otravné,víš…Vidět tvou tvář před očima,usínat s pocitem,že jsi stále vedle mě…Hladit tě,i když tam nejsi. Parazituješ v mé mysli i v noci. Vždy se mi zdá o tom,jak jsi mě na Valentýna políbil. O tom,jak jsme se seznámili. O tom,jaké by to bylo,kdyby v Japonsku byly povoleny homosexuální sňatky. Už jsem se do nikoho nedokázal zamilovat. A ani nedokážu. To mě nejvíc bolí. Rozchod s tebou by nebyl tak bolestivý,kdybys nebyl má první a pravá láska. Miluji tě,Kisa-san. A bolí to. Moc to bolí." dokončil svůj proslov Yukina. Následně po něm se rozbrečel.
"Y-Yukina…" vypravil ze sebe Kisa a Yukinu objal.
"Mám návrh…Půjdeme teď ke mně domů a tam si to vyříkáme,ano?" usmál se,chytnul svého ex-přítele za ruku a vedl ho směrem k jeho bytu.
***
"Takže,Yukina…Mu-"
Kisa ani nestihl dokončit větu,když vtom ho umlčely Yukinovy hebké rty. Začal jimi pomalu hýbat a Kisovy rty začaly instinktivně spolupracovat. Jeho ruce ihned vystřelily kolem krku jeho milovaného.
Víla ho vzala do své magické a léčivé náruče. Náruče,která zahojí všechny rány. Opatrně ho položil do měkké postele plné lásky a začal ho obdarovávat polibky na krku. Kisa lehce sténal a jeho prsty zabloudily do Yukinových vlasů. Hladily je a mnuly je. Nakonec se zapojily i rty a jemně prameny skousávaly. Na oplátku skousávaly Yukinovy rty Kisův krk.
"Promiň,ale já už se neudržím…" zasténal Yukina a rukou pohladil Kisův rozkrok. Odpovědí mu bylo Kisovo zasténání.
Sundal mu tedy triko a začal opečovávat jeho bradavky. Jazykem pomalu kroužil okolo a poté zapojil celá ústa a sál. Druhou mnul rukou. Když usoudil,že už jsou dostatečně vzrušené,jazykem sjel až k podbřišku a začal Kisovi pomalu stahovat jeany. Kisa ihned pochopil,o co se Yukina snaží a nadzvedl pánev,aby mu tak usnadnil práci. Yukina ho pohladil přes boxerky a následně jej i políbil. Pomalu boxerky stáhl a naskytl se mu pohled na Kisovu chloubu.
"T-to není fér…" zasténal Kisa.
"Co není fér?"
"Ty jsi….pořád oblečený…"
Yukina se usmál a pomalu se svlékl. Naslinil si prst a pomalu jím do Kisy vnikl. Počkal,než si Kisa zvykne a přidal i druhý. Hýbal jimi nahoru a dolů a nakonec přidal i třetí prst.
"Yukina…Chci tě!" vykřikl Kisa vzrušeně.
"Dobře…." usmál se Yukina a skousl Kisovi ucho.
Vytáhl z něj prsty a nahradil je svou chloubou. Kisa vykřikl bolestí i slastí a pevně stiskl prostěradlo.
Yukina se začal opatrně pohybovat a mnout Kisovu chloubu v ruce. Kisa vzdychal jeho jméno a přitáhl si ho do polibku. Yukina zrychloval a znovu zpomaloval.
"Udělej se pro mě,Kisa-san…"
Kisa naposledy vykřikl Yukinovo jméno a uposlechnul jeho rozkaz. Yukina se udělal vzápětí po něm. Spokojeně si lehl vedle Kisy a objal ho svými ochranitelskými pažemi. Oba dva si dýchali na svá horká těla plná vášně.
"Miluji tě,Kisa-san…I když vím,že ty mě ne…"
"Pleteš se. Miluji tě,Yukina…"
"Ale tys říkal,že jsi mě jen využíval a že miluješ jen můj obličej!" oponoval Yukina.
"Ano,ale také jsem řekl,že tě budu milovat. Jednou. A ten čas nastal právě teď." usmál se a přitiskl své rty na ty Yukinovy. A už to tak zůstane.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama